Polotriko: Sportovní elegance

Polo: ani tričko, ani košile

Někdo mu říká polokošile, jiný polotričko. Jeho název nevychází z nerozhodnosti, jedná-li se o tričko, nebo košili, ale ze sportu zvaného pólo. Tedy hry, kdy si jezdci na koních pomocí pálek přihrávají míček a snaží se ho dostat do soupeřovy branky. Tenhle sport má svoje základy v Persii v době kolem 6. století př. n. l. V 19. století ho objevili Britové, přivezli do Evropy a dali mu pravidla. A stylový úbor byl jedním z nich.

Tehdy ale nebylo něco jako ryze sportovní oblečení. Muži tak na koních jezdili v košilích z těžké bavlny, s dlouhým rukávem a límcem, který se jim pod náporem větru lepil na upocený obličej. A tak si začali límce pomocí knoflíčků uchycovat ke košili. Nešlo o styl. Bylo to praktické. Tedy alespoň do doby, než si toho všiml John E. Brooks. Ano, ten Brooks. A tento detail přenesl do Ameriky, kde se z něj stal trend. Tzv. button-down límec se mezi Američany okamžitě rozšířil jako neskutečně módní věc. Toto je odpověď na otázku, proč na americkém kontinentu je button-down společenský límec a v Evropě platí za neformální.

Trend připnutého límce pak začaly přebírat i další sporty vyšší společenské třídy jako kriket nebo tenis. Zlom ale přišel v roce 1926. Když se tenista René Lacoste objevil na kurtu, všichni na něj s údivem zírali. Neměl na sobě etiketou předepsaný sportovní oděv. Šel hrát tenis v tričku z látky zvané piké (někdy také lacosta), tedy lehkého, velice prodyšného materiálu, s límečkem a krátkými rukávy. Navždy tak změnil nejen sportovní oděv ale i dějiny módy. Pokud tedy uvidíte v dnešní době u polotrika onen button-down límec, je to odkaz na vznik tradice.

U výběru pola platí téměř stejné zásady jako u klasických košil. Jsou košile (oblekové), které jednoznačně patří do kalhot. A pak jsou košile, u kterých můžete ohrnout rukávy, vzít k nim oblíbené džíny a vypadá to taky super. U polokošil máte vyřešené rukávy. Jinak u délky platí stejný princip. Řekněme, že polo, které vám sahá níže, jak do půlku hýždí, patří do kalhot. Naopak pokud vám polo odhaluje opasek, je to známka, že je jeho délka příliš krátká.

Polo je sice volnočasový ale pořád relativně elegantní kousek. Dbejte na to, aby dobře seděl a lichotil vaší postavě. Současně si hlídejte ještě jednu věc. Rukávy pola jsou většinou zakončeny pevnějšími lemy. Pokud chodíte do fitka nebo děláte aktivně jakýkoli sport, vybírejte si polo, u kterého se vám rukávy nebudou zařezávat do paží. Tímto všem mužům nenápadně naznačujeme, že pokud chcete nosit polo, měli byste pečovat i o svůj biceps.

Módní domy už na pola daly všechno. Proužky, kostky, káry, puntíky a nejrůznější jiné motivy. Vybírejte podle vkusu. Pokud rádi kombinujete vzory, pamatujte, že jestli obléknete polo se vzorem, kalhoty by měly být jednobarevné. Obráceně jednobarevné polo snese na vzory bohatý spodek.

Naprostou klasikou je polo v bílé barvě. Je to sportovní verze nadčasové bílé košile. Můžete jej kombinovat s tmavě modrými džínami, pastelovými chinos i vzorovanými šortkami. Skvěle bude vypadat i černé nebo temně modré polo. Pokud se odvážíte do lososově růžové, peprmintově zelené nebo azurově modré, rozhodně vás nebudeme odrazovat. Barvy jsou od toho, aby se nosily. Buďte těmi, kdo prolomí šedou škálu ulice. Pola noste elegantně. Tedy žádné zvedání límečku. To je tabu! A pozor i na knoflíčky. Pola mají většinou dva až tři knoflíčky. A platí u nich podobné (leč obrácené) pravidlo jako u saka: poslední je vždy zapnutý!